zdroj: Slaná fakta o soli - Publikace Česká technologická platforma pro potraviny
Pojem hypertenze označuje opakované zvýšení krevního tlaku nad 140 na 90 milimetrů rtuti (rtuťového sloupce). Její výskyt se ve vyspělých zemích pohybuje mezi 20 až 50 % a spolu s cukrovkou, kouřením, obezitou a dyslipidemií představuje nejzávažnější rizikový faktor vzniku ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody. Hypertenze je zodpovědná za vznik ischemické choroby srdeční až v 49 % případů a v 62 % za cévní mozkové příhody. V současnosti představují kardiovaskulární onemocnění příčinu až 50 % všech úmrtí. Vysoký krevní tlak představuje rovněž riziko pro selhání ledvin a poškození velmi jemných cév sítnice s následkem zhoršení zraku až slepoty.
Vysoký krevní tlak je možné dělit dle jeho příčin na esenciální (primární) a sekundární.
Do první skupiny řadíme pacienty s vysokým tlakem bez známé příčiny, kde se pravděpodobně uplatňuje více rizikových faktorů najednou. Mezi rizikové faktory řadíme ty, jež nelze nijak ovlivnit (genetická výbava, věk, pohlaví), a ty, které ovlivnit lze (tělesná hmotnost, fyzická aktivita, skladba stravy včetně množství přijaté soli, stres, kouření, konzumace alkoholu). V druhém případě jsou příčiny známé, například onemocnění ledvin, žláz s vnitřní sekrecí, působení léků.
Dále byla definovaná skupina prehypertenze, kdy systolický tlak je mezi 120 a 139 milimetry rtuti (rtuťového sloupce) a diastolický mezi 80 a 89 milimetry rtuti (rtuťového sloupce). Lidé spadající do této skupiny by měli být sledováni a především by měli uzpůsobit svůj životní styl dle zásad pro prevenci kardiovaskulárních nemocí.
Mechanismus vzniku hypertenze při nadbytku sodíku spočívá ve snaze regulovat a ustálit osmolalitu tělesných tekutin. V ledvinách tak dochází k retenci vody a zvyšování objemu extracelulární tekutiny. Na pozadí zvýšeného krevního tlaku se dále objevují změny v systému renin - angiotenzin, případně nerovnováha v ostatních iontech (vápník, draslík, hořčík).
Mnoho observačních i klinických studií ukazuje souvislost mezi příjmem soli a hypertenzí. Ve skutečnosti je odpověď na množství přijaté soli individuální, což je dáno konkrétní genetickou strukturou jedince s tzv. „citlivostí na sůl“. Vysokou citlivost na kuchyňskou sůl lze prokázat například u Afroameričanů, hypertenze je u nich častější, objevuje se dříve než u bílých obyvatel USA. Více se můžete o citlivosti na sůl dočíst v tomto článku.
Dlouhodobá konzumace nadměrného množství soli představuje predispozici ke vzniku hypertenze. Toto tvrzení podporují výsledky mnoha epidemiologických studií, kdy byly sledovány oblasti s nízkou konzumací soli, například v Keni, a naopak místa s jejím nadměrným přívodem (Japonsko).
Z výsledků vyplývá, že hladiny krevního tlaku jasně korelují s výší přijaté soli. Dané poznatky potvrdila i mezinárodní studie INTERSALT zaměřená na vztah spotřeby soli a hladiny krevního tlaku. Řada klinických a laboratorních studií poukázala na to, že vznik hypertenze je závislý rovněž na poměru sodíku a draslíku.
Poměrně vysoká konzumace draslíku ve vztahu k sodíku oslabuje účinek sodíku na zvýšení krevního tlaku. Řada studií o vlivu draslíku na regulaci krevního tlaku došla k závěru, že suplementace draslíkem významně snižuje krevní tlak. Zvýšení jeho přívodu stravou je pro snížení výskytu hypertenze v běžné populaci přínosné. Jeho přívod je v současné době nízký, což je dáno nízkou konzumací ovoce a zeleniny jako hlavního zdroje draslíku. Svůj smysl zde má i zvýšení přívodu hořčíku a vápníku, avšak dosavadní závěry z rozsáhlých studií nedostačují pro vyslovení jednoznačných tvrzení o jejich příznivém účinku z hlediska hypertenze.
K dosažení optimálního krevního tlaku se jeví vhodná nejen úprava příjmu soli, ale i všech ostatních ovlivnitelných rizikových faktorů. Především kombinace úbytku hmotnosti spolu se sníženým příjmem soli napomáhá oddálení nástupu hypertenze.
Takový přístup představuje DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension, Dietní doporučení k zastavení hypertenze), za kterým stojí Ministerstvo zdravotnictví USA. Tato dieta klade důraz na velikost porce a pestrou stravu, aby pokryla potřebu všech živin. Především napomáhá ke snížení přívodu sodíku ve stravě a navýšení potravin bohatých na draslík, vápník a hořčík. Převedeno na potraviny to znamená bohatou konzumaci zeleniny, ovoce a méně tučných mléčných výrobků, v menším množství celozrnné výrobky, ryby, drůbež, luštěniny a malé množství ořechů a semen několikrát týdně. Omezená je konzumace červeného masa, solených, tučných a sladkých pokrmů a slazených nápojů.
Zjistěte v programu Sebekoučink, kolik soli se skrývá ve vašem jídelníčku
Nutriční program Sebekoučink vám poskytne komplexní přehled o vašem celodenním příjmu soli i dalších živin. Zapisujte a získejte rychlou zpětnou vazbu o vašem denním příjmu makroživin (tuků, bílkovin a sacharidů) a rizikových živin (cukr, sůl, SAFA). Sebekoučink za vás ohlídá i to, zda máte v jídelníčku dostatečné množství vlákniny, zeleniny a pitný režim.
Navíc v něm najdete stovky receptů STOB, které jsou pečlivě propočítané našimi odborníky a tedy vhodné i při hubnutí.
>> Vyzkoušejte program Sebekoučink na 3 dny zdarma. <<
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Spis je tam ten efekt, ze kdyz cloveku zacne stoupat tlak, tak to neboli a nema moc viditelnych ucinku, pak se na to prijde, doktor predepise prasky, dietu, meri tlak, po prascich tlak klesne, po diete taky (ale u obojiho to nejakou dobu trva, nektere prasky ho snizi v prubehu hodin, jine se projevi postupne az v prubehu mnoha dnu) takze je vsechno zdanlive v poradku, ale ty prasky ten "prirozeny" tlak tlaci umele dolu. Ta dieta taky. tlak je dole, pacient si oddechne a postupne zacne na dietu dlabat. pak poruseni mu projde bez nasledku (ty prasky pusobi dlouhodobe), tak proc by si nedopral i vic, takze pomerne rychle dietu pusti k vode (na rozdil od brani prasku je neprijemna a nepohodlna a omezuje a vubec) a tlak pomalu zacne rust, zatimco dotycny ma dojem "ze tu dietu prece (skoro porad) drzi" takze doktor predepise vic prasku a pacient na dietu zacne dlabat jeste vic ... nakonec to cele drzi dole jen ty prasky, pacient ji jako pred zahajenim a prasku se nezbavi ...
Nebo naopak zacne tu dietu dodrzovat a casem se v tom nauci chodit, ze mu to nevadi a zivot nekomplikuje, takze ji klidne dodrzuje prisneji, nez co mu rekl doktor (ktery prece jen zna co "prumerny clovek" je jeste ochoten obetovat a na co uz mu rekne "jestli mam chcipnout hlady nebo na tlak, tak to se radsi naposled poradne najim") a jen tou dietou stahne ten tlak dolu natolik, ze prasky ho stlaci hluboko pod nebezpecnou hranici a pak je mozno ty prasky postupne zacit vysazovat.
Ale ruku na srdce - kolik lidi je ochotno a schopno dlouhodobe dodrzovat dietu, ktera je omezuje v navyklem zpusobu zivota (to je ten, kterym si ten tlak puvodne zvysili) a to dodtzovat ji skutecne tak aby byla ucinna (ne obtizna, ale opravdu ucinkovala, protoze i kdyz omezi oblibena jidla a prestane solit, tak kdyz si da "zdravy syr na zdravy chleba" tak te soli je v tom taky dost, zvlast pokud se jedna treba o balkan, ze - a dotycny si ani neuzije ani neomezi prijem soli, ackoli si mysli, kolik pro to nedela)
Ostatne podobne je to s vahou - kolik lidi tady na stobu by vydrzelo dodrzovat vsechna pravidla, kdyby byl k dispozici levny prasek (protoze to hradi pojistovna a dela se ve velkem), ktery by snizoval vahu ... i takhle tu porad nekdo beduje, ze mu semaforky nesviti jak by chtel a do toho maji vnoucata narozeniny, svatky na krku a stress v praci a malo casu na to, venovat se jidlu .. a to mistni se tomu jidlu skutecne vedome venuji, proto tu taky jsou - co teprve bezna populace - s takovou by si taky leckdo myslel, ze ty farmaceuticke firmy ty prasky proti nadvaze delaji tak, aby je clovek musel brat uz porad ...
Nebo platí také zásada všeho s mírou ?